Ztroskotání vzducholodi Italia

Je to tedy hodně silné, sugestivní představení s minimem dialogů, kdy působí obrazy + hudba. Tu samotu... chlad..., bezvýchodnost, naději i její ztrátu a znovuobjevení, odvahu, přátelství je tam cítit po celou dobu. Velký zážitek! Moc děkujeme.

Představení jsem viděla asi před dvěma týdny, ale stále ve mně zůstávají pomalé mrazivé obrazy, objevují se několikrát denně. Děti v Minoru nebyly od začátku pandemie, tak můj nápad dopředu vypískaly, ale teď se nám občas mimovolně vzducholoď Italia a pobyt na sněhové kře nějak dostane do rozhovoru, což mě těší. Díky a těším se na další představení!

Také jste jako dospívající četli knihu Františka Běhounka Trosečníci polárního moře? Toto představení vás přenese přímo do středu dění této knihy či lépe řečeno do okamžiků před havárií Itálie a do okamžiků snahy o vlastní záchranu přeživších po havárii, děj končí vyzvednutím trosečníků ledoborcem Krasin. Dokud vzducholoď letí, odehrává se děj nahoře nad jevištěm, až vzducholoď spadně z oblohy, přenese se i děj dolů, do nekonečných ledových plání, na ledovou kru. Moc hezky je řešeno střídání obrazů "přetahováním" černých zástěn přes jeviště. Připomíná to sledování políček fotografického filmu, umožňuje to hercům přesun, lepší znázornění děje a zvídavé dětské oči sledují, kde nechtěně vykoukla noha či loket a mají z toho radost. Ač dospělá, znalá divadelních triků, na představení jsem se cítila jak uprostřed polární pustiny. Když konečně přišla záchrana trosečníků málem jsem upustila slzu dojetím. Na představení jsem byla s dvěma kluky 10 let a představení se jim taky moc líbilo. Otázek po představení byla spousta, ráda jsem sledovala, jak na ně divadlo zapůsobilo. No a já už jsem pohledala v knihovně a na nočním stolku mám opět nachystanou Běhounkovu knihu. Rozhodně doporučuji ke shlédnutí každé dobrodružné duši. Moc hezké představení. Eva