Den loutek v nemocnici

Den loutek v divadle Minor

23. května ve 14:00

Už ve 14 hodin se návštěvníkům otevřou brány Minoru a oni spolu s herci a muzikanty z Loutek v nemocnici budou procházet zákoutími divadla. Potkají se s loutkami a hrdiny divadelních představení, které Loutky hrají v nemocnicích, vyřádí se ve výtvarných, hudebních i pohybových dílnách a celé odpoledne završí křest nového CD a benefiční koncert Loutkobandu, a kapel Zuby nehty a Tornado Lue.

Vstupné dobrovolné. Výtěžek bude použit na činnost Loutek v nemocnici.

Deset let s Loutkami v nemocnici

„Je to zvláštní, jak čas letí. Jakoby to bylo včera, když jsme poprvé zavítali do nemocnice s kufříkem plným loutek a s hudebními nástroji. A přitom je to už 10 let. Vzpomínám si na naše první nesmělé návštěvy v pražské nemocnici na Bulovce nebo na Vinohradech. Tehdy ještě vůbec nebylo běžné vejít na oddělení s kytarou, piankem a loutkami a začít dětem hrát. Dokonce v nemocnici ani nemohli být s dětmi rodiče. Ani zdravotní klauni ještě nechodili. Někteří lékaři se mračili, že nejsme dost sterilní a museli jsme si své návštěvy opravdu vybojovat. Za těch deset let se nám to opravdu podařilo. Všude nás vítají s úsměvem na tváři, protože vědí, že Loutky dokáží často víc, než pilulky. Rozzářit úsměv na tváři dítěte, pomocí mu zapomenout na momentální nelehkou situaci, přivést ho na jiné myšlenky, a že právě toto pomáhá v procesu uzdravování. Máme v paměti nesčetné příběhy, kdy po naší návštěvě dítě začalo zase mluvit a smát se, nebo dokonce jíst, nebo se podařilo díky žabákovi zjistit, že dítě je schopné chodit. Vzpomínám si, jak Kašpárek dokázal zjistit, že dítě rozeznává barvy. Také jsme s většími dětmi probrali mnohou nelehkou zkušenost z jejich života. Mám v paměti dívenku, kterou kamarád při hře strčil pod auto. Seděla se zlomenou nohou v posteli a pořád opakovala, že mu to nikdy neodpustí. Chvíli jsme rozebírali, jak mu asi je a jak těžké je omluvit se a přiznat chybu, když jsme odcházeli, řekla, že mu dá šanci. Jsou to nezapomenutelné chvíle, které v nemocnici s dětmi prožíváme. Někdy je nám z toho opravdu těžko u srdce, protože děti by neměly být vážně nemocné, měly by běhat venku a hrát si, ale na druhou stranu pokaždé zažíváme malý zázrak a když odcházíme, víme, že naše práce byla opravdu užitečná.

Za deset let jsme rozšířili naše působiště na šest pražských nemocnic (FN Motol, FN Bulovka, fakultní Thomayerova nemocnice, FN Královské Vinohrady, FN Karlovo náměstí, psychiatrická léčebna Bohnice a stacionář foniatrie v Žitné ulici v Praze 2. Hrajeme pravidelně také v krajských nemocnicích ve FN Brno, FN Ostrava, FN Olomouc, FN Hradec Králové a stacionář pro děti s mentálními a pohybovými vadami, FN Teplice, stacionář pro děti s vadami pohybového ústrojí a lázně Teplice, FN České Budějovice, FN Plzeň. Příležitostně navštěvujeme též nemocnice v Karviné, ve Šternberku, v Českém Krumlově a v Písku. Též jezdíme příležitostně do dětských léčeben v Opařanech (psychiatrie), v Říčanech (dýchací ústrojí), v Lounech (dýchací ústrojí) a dalších, v létě navštěvujeme také letní tábory pro děti v Chrustenicích (onkologičtí pacienti z nemocnice v Motole).

Náš tým se rozrostl ze 4 původních členů na 13. Za dobu naší existence vzniklo i sesterské sdružení Bábky v nemocnici na Slovensku a její členové hrají pravidelně v Bratislavě a občas nám vypomáhají v nemocnicích na Moravě.

Za dobu naší existence vznikla řada inscenacích zaměřených na děti v nemocnicích, jak pro malé, tak pro větší děti (medvěd, který nebyl, Lenochodi, O statečném tygříkovi, Bílá velryba…) Nechali jsme vyrobit spoustu loutek, malých i větších, abychom byli schopni zahrát dětem s nejrůznějším onemocněním. Zohledňujeme nejen věk dítěte, ale také druh onemocnění. Některé loutky jsou celoomyvatelné, schopné vydržet desinfekční roztoky, jiné jsou podobné hračkám, aby s nimi dítě lehčeji navázalo kontakt a bylo schopno verbalizovat své pocity.

Do našich vystoupení patří i živá hudba. Dětem rozdáváme rytmické nástroje a zpíváme písničky podle jejich výběru. Hudba uvolní stres a rozradostní srdce.

Oslovili jsme během doby řadu výtvarníků, kteří pro nás vytvořili omalovánky a tak můžeme při každé návštěvě nechat dětem i něco na památku.

Přestože naše práce je částečně charita, neobešli bychom se bez finanční podpory našich dárců, ať už jsou to jednotlivci, jednotlivé ,organizace, města, či stát, všem patří náš dík, protože bez finančních prostředků by se naše práce nemohla rozvíjet tak, jak je tomu nyní. Děkujeme.“

M.Míková